المصطلحات والترجمة الشفوية في مجال الخدمات العامة الطبية والصحية في تخصص طب النساء والتوليد: اقتراح لمسرد طبي عربي-إسباني

Authors

  • Hajar Hadji Universidad de Alcalá

DOI:

https://doi.org/10.37536/FITISPos-IJ.2021.8.1.278

Keywords:

الترجمة الشفوية الصحية, التواصل بين الثقافات, المصطلحات, إعداد الموارد, الذخيرة النصية, Interpretación sanitaria, comunicación intercultural, terminología, elaboración de materiales y recursos, corpus

Abstract

انطلاقا من الحضارة المصرية، ومروراً بالعصور الوسطى والحروب الصليبية وعصر النهضة وغيرها من المراحل التاريخية حتى يومنا هذا، أثبتت الترجمة الشفوية، ولا تزال تثبت، أنها نشاط فعال في التواصل بين المجتمعات ذات الخلفيات الثقافية والعرقية المختلفة. ومن الواضح أيضًا أن ظاهرة العولمة وتعدد اللغات والهجرة تفتح الباب أمام احتياجات جديدة مرتبطة بالرعاية الصحية، فضلاً عن التحديات التي يتعين على المترجم الشفوي في هذا المجال مواجهتها يوماً بعد يوم لتحقيق عملية الممارسة التواصلية.

يكمن الهدف الرئيسي من هذه الدراسة في التحليل و البحث بشكل أعمق في الترجمة الشفوية في مجال الخدمات الطبية العامة الصحية بشكل عام و في تخصص طب النساء والتوليد بشكل خاص ، حيث تستفيد أيضاً المرأة المهاجرة العربية ، وخاصة المسلمة، من الخدمات المقدمة في هذا المجال وتتعامل مع ثقافة مختلفة عن ثقافتها الأم.

ومن أجل توليد عملية ترتكز على كل من الاستطلاع والتحليل و الاستقراء والاستنباط و الإيجاز والتفكير بشأن الجوانب الاجتماعية والثقافية والتواصلية واللغوية التي تنشأ من التفاعلات والسياقات المشتركة بين الثقافات، فإننا قد اتبعنا منهجية مزدوجة: الأولى ذات طابع كمي تستند أساسا إلى الاطلاع على ما نشر في هذا الموضوع لتغذية الأساس النظري. والأخرى ذات طابع نوعي تستند إلى دراسة استقصائية تستهدف المترجمين الشفويين في المجال الطبي والصحي من أجل توليد صلة بين الحالات التي تم تحليلها و البيانات المستخرجة من واقع المشاركين. وبعبارات أخرى، سنقوم بتوسيع النطاق نحو الموارد الطبية والصحية حيث سنقوم بالتخفيف من أثر ندرة الموارد التي نشهدها  من خلال مساهمة تستند على إعداد مسرد ثنائي اللغة يضم مصطلحات لبعض  الأمراض والمضاعفات والاضطرابات المتعلقة بطب النساء والتوليد.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Chamizo Domínguez, (2007). Tabú y lenguaje: las palabras vitandas y la censura lingüística. Thémata. Revista de Filosofía, 39, 32-46.

Espina Barrio, A. (2004). Familia, Educación Y Diversidad Cultural. Salamanca: Ed. Universidad de Salamanca.

Fabre González, E. (Coord.) (2010). MIAS. Mujer inmigrante y asistencia sanitaria. Saatchi & Saatchi Healthcare, pp. 1-153. https://personal.us.es/isidromj/php/wp-content/uploads/2011/01/manual_mias.pdf

Gutiérrez Araus, M. (2013). Tabúes, eufemismos y humor. Miríada Hispánica, 7, 35-44. http://www.miriadahispanica.com/revista/e294f2168868bfbf687b47a53ed38143e0b3f076.pdf

Hammoud, H. R. (2006). Analfabetismo en el mundo árabe. https://www.dvv-international.de/es/educacion-de-adultos-y-desarrollo/ediciones/ead-662006/educacion-para-todos-y-alfabetizacion/analfabetismo-en-el-mundo-arabe/

Karjalainen, M. (2002). Where have all the swearwords gone? An analysis of the loss of swearwords in two Swedish translations of J. D. Salinger’s Catcher in the Rye. Faculty of Arts. Department of English. University of Helsinki. https://helda.helsinki.fi/bitstream/handle/10138/19330/wherehav.pdf?sequence=3

Milanese, R. y Milanese, S. (2020). El contacto, el remedio, la palabra: La comunicación entre médico y paciente. Herder Editorial, S.L.

Soriano Ayala, E., González Jiménez, J. y Cala, V. C. (2014). Retos actuales de educación y salud transcultural TOMO I. Editorial Universidad de Almería.

Stegmann, J. G. (2014). La comunicación médico‐paciente. Estudio de comunicación, 1-27. https://www.sehh.es/images/stories/recursos/2014/pacientes/LA_COMUNICACION_MEDICO-PACIENTE.pdf

Tubino, F. (2016). La interculturalidad en cuestión. Fondo Editorial.

Valero-Garcés, C. (2006). Formas de mediación intercultural traducción e interpretación en los servicios públicos: conceptos, datos, situaciones y práctica. Comares.

Diccionarios

Real Academia Española. (2014). Eufemismo. En Diccionario de la lengua española (23.ª ed.). Disponible en: https://dle.rae.es/eufemismo

Published

2021-04-26